S pomalu nadcházejícím zimním obdobím je více oslaben náš imunitní systém a naše tělo může být snadněji napadeno různými infekcemi. Pro případ, že toto nastane, je dobré mít ve své domácí lékárně pár sušených nebo čerstvých bylin a potravin.
1. Zázvor (Zingiber officinale) a kurkuma (Curcuma longa)
Zázvor a kurkuma jsou velmi účinné byliny při nachlazení. Prohřívají tělo a bojují s infekcí. Zázvor obsahuje látky zvané gingeroly a shogaoly, které jsou protibakteriální a tudíž je vhodný při nachlazení a začínajících horečkách. Kurkuma obsahuje látku kurkumin, která je protizánětlivá a proto účinná při zánětech. Zázvor pomáhá s vykašláváním, se zmírněním horečky a symptomy s ní spojené. Kurkuma obsahuje antioxidanty a snižuje škodlivé volné radikály (toxiny) v těle. Často se používají ihned při prvních příznacích nemoci.
Zázvor navíc pomáhá s nevolností (např. cestovní, mořská, těhotenská, pooperační) a stejně jako kurkuma se doporučuje při zažívacích problémech a menstruačních bolestech. Zázvor a kurkuma může díky svým protizánětlivým vlastnostem zmírnit osteoartritidu a reumatickou artritidu.
S opatrností by měl být zázvor užíván při žaludečních vředech a při problémech se srážlivostí krve. Kurkuma by se neměla užívat při žlučových kamenech.
Jak užívat?
Zázvor (čerstvý na plátky nakrájený kořen), kurkuma (čerstvý na plátky nakrájený kořen nebo sušené koření) a pepř zalít horkou vodou a ponechat 15 minut louhovat pod pokličkou. Poté přidat med (nejlépe raw med).
Většinou tři šálky čaje během dne. Přesné dávkování by podle individuálního stavu měl stanovit certifikovaný naturopat nebo fytoterapeut.
2. Česnek (Allium sativum)
Česnek stimuluje imunitu a je ideální pro zimní období.
Česnek se řadí mezi antimikrobiální přírodní léčivo. Působí tedy proti patogenům a pomáhá tak proti virům, bakteriím, plísním a parazitům nejvíce v trávicím i respiračním traktu. Tímto je česnek užitečný zejména při sezónních virózách. Mimo tyto kvality pomáhá také snížit cholesterol, krevní tlak a pomáhá s regulací cukru v krvi. Česnek, obdobně jako zázvor, ředí krev a proto by měl být užíván s vyšší opatrností v případě užívání protisrážlivých léků (např. Warfarin) a vyřazen z jídelníčku před a po operaci. Obdobně při zvýšené citlivosti trávicího ústrojí je potřeba postupovat obezřetněji.
Jak užívat?
Běžná doporučení jsou jeden stroužek česneku denně. Česnek obsahuje účinou látku allicin, která je aktivována při kontaktu s kyslíkem. Můžeme jej tedy rozdrtit a nechat zoxidovat 3-5 minut před jeho užitím.
Při infekci, naložit česnek v raw medu a užívat 1 lžičku několikrát denně nebo 1 lžičku denně při prevenci. Toto se však liší podle individuálnosti případu.
3. Bez černý květ (Sambucus nigra)
Bez je hojně užíván při chřipce a nachlazení specificky při zánětu horních cest dýchacích. Pomáhá proti kašli, zánětu dutin, bolesti v krku, horečce a zimnici. Může být použit na akutní i chronické případy. Bez má díky flavonoidům silné protizánětlivé účinky a je tak užitečný při alergiích a astmatu.
Jak užívat?
Květy bezu černého v čaji nebo v individuálně navrženém bylinném toniku. V čaji se výborně doplňuje s mátou a řebříčkem.
4. Tymián (Thymus vulgaris)
Tymián je protizánětlivý a protimikrobiální. Jeho aktivní látka thymol účinně pomáhá s akutními i chronickými respiračními (astma, zahlenění a kašel při chřipce) a zažívacími obtížemi (nadýmání, paraziti). Tymián je vhodný na vykloktání v případě laryngitidy, bolesti krku, zánětu mandlí a dásní.
Jak užívat?
Lístky a květ v čaji nebo v individuálně navrženém bylinném toniku.
Reference
Abd El‐Hack, M. E., El‐Saadony, M. T., Swelum, A. A., Arif, M., Abo Ghanima, M. M., Shukry, M. & El‐Tarabily, K. A. (2021). Curcumin, the active substance of turmeric: its effects on health and ways to improve its bioavailability. Journal of the Science of Food and Agriculture, 101(14), 5747-5762.
Anh, N. H., Kim, S. J., Long, N. P., Min, J. E., Yoon, Y. C., Lee, E. G. & Kwon, S. W. (2020). Ginger on human health: a comprehensive systematic review of 109 randomized controlled trials. Nutrients, 12(1), 157.
Bradley, J.M., Organ, C.L., & Lefer, D.J. (2016). Garlic-Derived organic polysulfides and myocardial protection. The Journal of Nutrition, 146(2), 403. doi:10.3945/jn.114.208066
Buhner, S. (2013). Herbal antivirals. North Adams, MA: Storey Publishing.
Kiyama, R. (2020). Nutritional implications of ginger: chemistry, biological activities and signaling pathways. The Journal of Nutritional Biochemistry, 108486.
Mahboubi, M. (2020). Sambucus nigra (black elder) as alternative treatment for cold and flu. Advances in Traditional Medicine, 1-10.
Marón, F. J. M., Camargo, A. B., & Manucha, W. (2020). Allicin pharmacology: Common molecular mechanisms against neuroinflammation and cardiovascular diseases. Life sciences, 249, 117513.
Masé, G. (2013). The wild medicine solution: Healing with aromatic, bitter and tonic plants. Rochester, VT: Healing Arts Press.
Nabavi, S.M., Marchese, A., Izadi, M., Curti, V., Daglia, M., & Navavi, S.F. (2015). Plants belonging to the genus Thymus as antibacterial agents: From farm to pharmacy. Food Chemistry, 173 , 339-347.
Rupp, R. (2014). How garlic may save the world. Retrieved from https://www.nationalgeographic.com/people-and-culture/food/the-plate/2014/04/24/how-garlic-may-save-the-world/
Zavřít